PETRA... Ježíškova vnoučata aneb jak jsme dělali radost sobě i druhým

Čekáte, že v dnešním článku najdete inspiraci na krásné vánoční přáníčko nebo načančanou visačku? No, popravdě vás asi trochu zklamu. Dnešní článek bude o něčem jiném. Bude sice inspirací, ale spíše inspirací jak udělat před Vánocemi radost. Radost druhým a zároveň i sobě.

Vánoce jsou pro mě dobou strávenou v rodinném kruhu, jsou plné pohody, vůně skořice a svařáku, plné pohádek. Bohužel ne všichni mají to štěstí, že by je takto prožívali. Jsem potom vděčná, že se objevují krásné projekty, které přinášejí trochu té radosti i lidem, pro které by jinak byly Vánoce náročným obdobím. Jedním takovým projektem Českého rozhlasu jsou Ježíškova vnoučata. Jistě je znáte!

Když se na začátku minulého týdne objevila na stránkách Ježíškových vnoučat výzva "Potřebujeme vánoční přání pro babičky a dědečky od dětí.", moje srdce zajásalo. Jupíííí! Přáníčka! No jasněěěě! Konečně budu moci vyrobit spoustu přáníček, která udělají radost! Že už nejsem dávno dítě? Ale ano jsem! Pokaždé když se zavřu do svého kumbálku, vezmu do ruky nůžky a lepidlo, vracím se zpátky do dětských let.

Abychom udělali radost co nejvíce lidem, strhnul se u nás doma přáníčkový maratón. Pomáhali úplně všichni, já jsem lepila a kreslila, Kačenka stříhala, babička psala přání s věnováním, Lucinka nás všechny bedlivě kontrolovala a manžel se povznesl nad papírový čurbes, který byl úplně všude.

Dobrá věc se podařila a my jsme v pondělí odeslali asi padesát přáníček pro babičky a dědečky. Přáníčka nejsou nijak složitá, ale věřím, že i tak udělají radost. A to je hlavní! Radost druhých je totiž i naše radost! 

A co vy? Stali jste se také Ježíškovými vnoučaty? Pokud ano, pochlubte se nám v našem klubu na Facebooku.

Pokud ne a chtěli byste také někomu udělat radost, ještě do čtvrtka můžete přáníčka doručit do Českého rozhlasu (více info ZDE) ;-) A když použijete materiál z naší papírové zahrádky, budeme se radovat o to víc ;-) 

Krásné a radostné Vánoce!

Péťa